Facebook Twitter Pinterest email tisk

Hodnoty cukru v krvi - hodnoty 9 

Hodnoty 9 

Jako postprandiální glykemie se označuje glykemie změřená v době 90–120 minut po jídle. Toto rozpětí souvisí s odlišnou dobou vstřebávání u různých osob. U zdravého jedince dosahuje glykemie po jídle maximální hodnoty v době okolo jedné hodiny po jídle, u pacienta s diabetem 2. typu je to naopak v době blížící se 120. minutě po jídle. Dynamika zvyšování průměrné hodnoty glykemie na lačno a postprandiální u osob přecházejících z normální glukózové tolerance k diabetu 2. typu je odlišná. Do jisté míry je to akcentovaný obraz fyziologických změn obou hodnot v souvislosti s věkem. Pro vyšší věk je typicky relativně vyšší hodnota postprandiální glykemie než glykemie na lačno.

U zdravých osob nepřekračuje postprandiální glykemie hodnotu 7,8 mmol/l. Z hlediska diagnostického znamená hodnota glykemie 7,8–11,0 mmol/l po jídle porušenou glukózovou toleranci, hodnota vyšší než 11,1 mmol je již diabetes mellitus. Aktuální hodnota postprandiální glykemie u pacienta s diabetem však závisí na léčbě a ostatních okolnostech. U zdravých osob je zachována plnohodnotná regulace krevního cukru, která brání patologickému vzestupu glykemie po jídle. U pacientů s postupně se rozvíjející poruchou glukózové tolerance se glykemie po zátěži sacharidy (postprandiální glykemie) v průběhu času zvyšuje absolutně více než glykemie na lačno. Důvodem je zejména inzulinová rezistence jaterních buněk a ztráta první fáze uvolňování inzulinu. Jsou-li jaterní buňky rezistentní vůči inzulinu (necitlivé na inzulin), pak je posprandiální glykemie významně vysoká.

Postprandiální glykemie je nezávislým rizikovým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění i pro smrt z kardiovaskulárních příčin. Příčina vysoké rizikovosti postprandiální glykemie není doposud jednoznačně stanovena. Používají se dva základní modely. První, podle kterého rizikovost, respektive toxicita glykemie neroste s koncentrací lineárně, ale exponenciálně. To znamená, že způsobuje-li zvýšení glykemie z hodnoty 7,0 mmol/l na 8,0 mmol/l nárůst rizika o x %, pak zvýšení glykemie z hodnoty 10,0 mmol/l na 11,0 mmol/l zvýší riziko o násobek x %. Druhé vysvětlení přináší představu glykemie jako znamení selhávajících regulačních funkcí organismu kompenzujících rezistenci vůči inzulinu. Podle této představy není tedy primárním a jediným nositelem rizika pouze postprandiální glykemie, ale tato je především příznakem rizikového metabolismu.

Postprandiální glykemie by měla být měřena vždy, když je nalezen rozpor mezi hodnotami glykemie na lačno a hodnotami glykohemoglobinu. Pokud je hodnota na lačno v normě a hodnota HbA1C (dlouhého cukru) rovněž v normě, jedná se o dobrou kompenzaci diabetu. Vždy, když dojde ke zhoršení kompenzace diabetu, je vhodné zjistit, jaké jsou hodnoty posptrandiální glykemie. Dále je nutné zjistit hodnoty postprandiální glykemie také v případě, kdy se objevují rychle progredující mikrovaskulární komplikace. Je možné využít měření glykemie před a po hlavních jídlech v domácím prostředí pomocí glukometru.

Obvykle se doporučuje cca 1x za 14 dnů kontrolu glykemie 90–120 min po jídle. Vhodné je pochopitelně kontrolovat jídelníček, protože nejčastějším důvodem pro vzestup PPG je právě nevhodně zvolená strava. Cukrovka, ač se bagatelizuje, není jednoduché onemocnění.

Zdroj: Hodnoty cukru v krvi
Zveřejněno: 31.10.2018



SiteMAP